HISTORIE

Tradice dlouhých pochodů je v Rýmařově zakořeněna od roku 1945. Tehdy se v republice začaly pořádat tzv. vycházky 100 jarních kilometrů, které zahrnovaly dálkové a etapové pochody. Neodmyslitelnou součástí vycházek se stal i pochod Hrubým Jeseníkem, který se pořádal nepravidelně od roku 1966. V rámci plnění podmínek akce 100 jarních kilometrů se tehdy asi dvacet turistů vydalo na delší zářijovou vycházku, aby zdolali poctivých 50 km.

Teprve v roce 1973, kdy se v Rýmařově začala turistika organizovat, byl 50kilometrový pochod zařazen do celoročního turistického kalendáře pod názvem Rýmařovská padesátka jako kontrolní dálkový pochod.

V Rýmařově se o organizování pěších vycházek staral František Vychodil, učitel, divadelník a kronikář. Jako učitel své žáky motivoval chodit po horách a milovat přírodu, což se odrazilo na jejich účasti v později organizovaných padesátkách.

V roce 1976 výbor oddílu rozhodl, že se 25. září 1976 uskuteční 1. ročník Rýmařovské padesátky po vlastní nové trase s mottem „Není to závod, ale prověrka osobní zdatnosti, fyzické připravenosti a pevné vůle…, je to pochod, ze kterého vyzařuje radost z pohybu
uprostřed krásné jesenické přírody, pochod pro všechny bez rozdílu věku“. Dálkové pochody nejsou závodem na čas, nýbrž přirozeným vyvrcholením celoroční soustavné turistické činnosti.

V prvních ročnících se trasa 50 a 25 km neměnila, byly zřízeny funkce tzv. bafuňářů a uklízečů, kteří se v době, kdy neexistovaly mobily, starali o dohledávání opozdilců na trasách. Počet účastníků se při 2. ročníku zdvojnásobil, v roce 1977 byla zařazena nová trasa o délce 35 km a byla zaznamenána účast sportovců TJ Jiskra, kteří do svého výběrového šestiboje zařadili padesátku jako jednu z disciplín. Účast desetibojařů je dodržována i v současnosti.

Uplynulých 49 ročníků Rýmařovské padesátky zaznamenalo množství změn v organizaci a zajišťování úkolů při startu a v cíli, kontrolách na tratích, zásobování, přípravě tras, značkování, ubytování. Mimo devítičlenného organizačního štábu se na jednotlivých ročnících podílelo i více než 45 dobrovolníků.

Propagace přinesla výsledky v nárůstu účastníků: oproti 1. ročníku, kdy se zúčastnilo 168 nadšenců, jich v roce 1977 bylo již 402. V tomto roce byla vytvořena tzv. Cizinecká trasa, určená pro hromadnou výpravu, která přijela autobusem z Holštýna. Byla zajištěna možnost přespání v místní tělocvičně.

Postupně mimo 50- a 25kilometrové trasy byly zařazovány další trasy v délce 35 a 15 km, později i krátké trasy na 12, 10 a 5 km pro rodiče s dětmi. Od roku 1994 byly oficiálně zařazeny i oblíbené cyklotrasy, a to díky Jaroslavu Lachnitovi. V současnosti za tvorbu a realizaci cyklotras patří poděkování Tomáši Gerhardovi. Nesmíme zapomenout ani na Jiřinu Mácovou, která připravuje pěší trasy.

Myšlenka těch, kdo se podílejí na tvorbě pěších i cyklotras, je taková, aby účastníci poznali co nejvíce z krásné přírody našeho kraje. Změna tras s sebou přináší každoroční náročné plánování, ale díky skvělému turistickému značení se to snad vždy daří ke spokojenosti všech účastníků.

Největší účast byla zaznamenána v roce 1982 v počtu 813 turistů. Po roce 1990 se účast pohybovala okolo 110 až 160 turistů, v několika posledních letech zaznamenáváme v průměru 250 turistů, a to nejen v Rýmařovska, ale i z dalších koutů naší republiky a ze zahraničí.

Od konání 1. ročníku v roce 1976 do roku 2024, kdy proběhl 49. ročník Rýmařovské padesátky, vyrazilo na start za každého počasí 11 603 turistů a cykloturistů. Počty zúčastněných nebyly archivovány pouze v letech 1991 až 1993 a v roce 1995. V roce 2020 musel být kvůli pandemii covidu již připravený 45. ročník zrušen.

Náš odbor má celkem 39 kmenových členů, jejich věkový průměr je 72 let, organizační výbor se skládá z 5 členů výboru KČT. Máme 5 členů vyškolených jako vedoucí základní turistiky, 4 členové se podílí na značkování turistických tras. Do novodobé historie Rýmařovské padesátky se propsalo mnoho z uplynulých let, především nadšení z pohybu po zajímavých trasách Hrubého i Nízkého Jeseníku.

První ročník Rýmařovské padesátky se uskutečnil v sobotu 25. září 1976. Organizačních a přípravných prací se ujal MUDr. Zdeněk Němeček. Nejprve byly zvoleny trasy dálkových pochodů, následovalo jejich „prošlápnutí“ a změření. Moravské tiskárny Bruntál vytiskly informační letáčky o plánovaných tratích i zajímavostech na cestě. Byly zhotoveny orientační tabulky pro start, pro kontroly a cíl, tiskopisy startovacích listin, informační tabule, pro účastníky připraveny upomínkové dárky.

Proběhla kontrola celé trati a jejího značení, bylo určeno obsazení kontrol na tratích, včetně zajištění várnic s horkým čajem a nejnutnějších léků a obvazů, přichystána prezence účastníků při startu.

Při prezenci, která se konala v průjezdu bývalého Domu požárníků na náměstí již v pátek a pokračovala v sobotu, obdrželi všichni účastníci přesný popis trasy.

Trasa o délce 51,5 km vedla Nízkým Jeseníkem z Rýmařova přes Janovice, Rabštejnskou myslivnu a zříceninu hradu, Dobřečov, Tvrdkov, Rešovské vodopády, Rešov, Ostrý, Valšovský Důl, Sovinec, Křížov, Stránské a Stráleckou myslivnu zpět do Rýmařova. Trasa 25 km vedla z Rýmařova do obce Skály, Horního Města, Dobřečova, Tvrdkova, podél Tvrdkovského potoka k Rešovským vodopádům, dál do Rešova, na Stráleckou myslivnu
a proti proudu Stráleckého potoka zpět do Rýmařova. Na obou trasách proběhly dvě kontroly a jedna kontrola tajná.

Propagaci 1. ročníku obstaral nejen rýmařovský rozhlas po drátě. Propagační materiály byly zaslány všem školám, závodům a svazáckým skupinám. Informace se zasílaly i na některé tělovýchovné organizace a základní školy v okrese. Články o akci uveřejnily tehdejší okresní noviny Vpřed a Nová svoboda.

Sobotní zářijové ráno v den startu bylo mlhavé a poměrně chladné. Přesto podle dochované evidence přišlo celkem 168 chodců, z nichž 69 zvolilo padesátikilometrovou trasu, 99 účastníků trasu měřící 25 km. Účastnilo se celkem 71 dětí do 15 let, 32 žen a 65 mužů. Účastníkem padesátikilometrového pochodu z nejvzdálenějšího místa (Liptovského Mikuláše) byl pan Štefan Kmeť, nejstarším účastníkem Hubert Soppe z Janovic (*1909), nejmladším Martin Čermák z Rýmařova (*1964). Nejrychlejší chodec z Rýmařova dorazil do cíle s časem 5 hodin 20 minut, sportovec z Bruntálu dokonce v čase 5 hodin 12 minut. Jejich jména nejsou v kronice uvedena. Nejstarší účastnicí 25kilometrové trasy byla Marie Tylečková z Moravského Berouna (*1926), nejmladším Ladislav Šín ml. z Rýmařova (*1969).

Na přípravě se podílelo 21 funkcionářů, během pochodu bylo ošetřeno na kontrolách 7 účastníků. Výbor ZRTV (Základní rekreační tělesné výchovy) dotoval akci částkou 1 300
korun, startovné stálo 5 korun, celková vydání byla ve výši 1 511,50 korun, schodek akce byl zaznamenán ve výši 995,50 korun, přesto byl první ročník Rýmařovské padesátky
zhodnocen slovy „Stálo to za to!“.

Na počest 1. ročníku Rýmařovské padesátky založil František Vychodil kroniku dálkového pochodu, kam zapsal celý průběh akce, je zde poděkováno všem, kteří se na realizaci podíleli, hlavně MUDr. Zdeňku Němečkovi, na němž ležela hlavní tíha příprav a starostí, dále Jindře Bičíkové, předsedkyni ZRTV Jiskra Rýmařov, hlavnímu výboru TJ Jiskra v čele s předsedou panem Barákem, pracovníkům n. p. Hedva Rýmařov za zhotovení vkusných textilních vlaječek, pracovnicím kuchyně OÚNZ Rýmařov za přípravu několika várnic čaje, který byl podáván i na kontrolách, a pracovníkům n. p. Kovohutě Břidličná v čele se
Slavojem Valáškem za tisk propagačních a informačních letáčků.

U zrodu turistiky na Rýmařovsku stál německý spolek založený v hotelu Wolf ve Frývaldově (Jeseníku) v dubnu 1881 pod názvem Horský spolek moravskoslezských Sudet a Jeseníků (Gebirgsverein der mähr.-schles. Sudeten und Gesenke), od roku 1883 přejmenovaný na Moravskoslezský sudetský horský spolek (Mährisch-Schlesischer Sudetengebirgsverein).

Spolek se staral o zakládání turistických cest či stezek a jejich značení, výstavbu horských chat a rozhleden, ochranu přírody, vydávání map, průvodců a spolkového časopisu a hlavně o turistiku a rozsáhlou propagaci všech spolkových aktivit.

Jako desátý v pořadí v rámci Moravskoslezského sudetského horského spolku byl v roce 1883 občany města založen pobočný spolek Rýmařov (Zweigverein Römerstadt). Jeho prvním předsedou se stal profesor Michael Simböck. Toho následovali továrník Ferdinand Flemmich, obvodní lékař v Janovicích dr. Franz Reitter a profesor Hans Jančik. Jako zapisovatelé působili zejména lesní adjunkt Reicho, továrník z Rýmařova Wilhelm
Ludwig, advokát dr. Schüller, ředitel obecné školy v penzi Edmund Dixel nebo továrník z Rýmařova Ottokar Montag. Jako pokladníci se zapojili účetní spořitelny Johann Beck, továrník Alois Berg a nejdéle velkoobchodník z Rýmařova Karl Ruprecht (ten též spolku zdarma opatřoval barvy k vyznačování cest). Vůbec první členské příspěvky činily 1 zlatý a 50 krejcarů. V roce 1931 měla pobočka už 170 příslušníků.

Rýmařovská pobočka se rovněž snažila naplňovat zmíněné obecné stanovy spolku, tedy zpřístupnit přírodní krásy zdejšího lesnatého okolí a zvýšit cestovní ruch. Za tímto účelem se konaly výlety na žebřinových vozech, které rýmařovské členy často zavedly do oblastí, kde působily sousední pobočné spolky. Tamní členové pak byli na oplátku zváni k návštěvám Rýmařovska. Neúnavnou činností spolku se podařilo pohnout s janovickou vrchností, aby ve svém velkém lesním majetku umožnila turistům užívání některých cest. Tak bylo v roce 1899 povoleno vybudování a vyznačení přístupové stezky směrem k Rešovským vodopádům. O několik let později spolek dostal svolení vyznačit cestu ke zřícenině hradu Rabštejna a v roce 1909 cestu karlovskou. V roce 1912 následovalo značení stezky Annin pramen (Annaquelle) – Valšovský Důl (Wälschgrund) – hrad Sovinec (Eulenburg). V roce 1920 potom došlo zásluhou ochotného lesního rady Dittricha k uvolnění a vyznačení dalších cest. Rýmařovská pobočka byla rovněž členem spolku cestovního ruchu (Fremdenverkehrs Verband) a podporovala podle svých možností výstavbu tzv. ochranných bud či chat (německy Schutzhütten). V souvislosti s tím byla v roce 1912 v Rýmařově zřízena ubytovna pro mládež, jež se v meziválečném
období pyšnila velmi dobrou návštěvností. V té době se pobočka setkávala s činností rýmařovského odboru Klubu československých turistů, založeného v roce 1929, v němž se sdružovali především turisté neněmečtí.

1929
Založen Klub československých turistů v Rýmařově, tehdy zde žilo asi 177 Čechů. Prvním předsedou byl zvolen Václav Hroch.

1938
Klub byl zrušen. Značení v té době zajišťoval německý turistický spolek.

1945
Obnovení činnosti KČT na podzim 1945, uskutečnily se první vycházky do okolí a přeznačování cest pásovým značením. Předsedou byl opět Václav Hroch, ve výboru pracovali většinou předváleční členové František Klech, František Vychodil, Ladislav
Toman, František Kroupa a Alois Hercík.

1946-1947
KČT zřídil v Rýmařově turistickou noclehárnu s 25 lůžky, kde v průběhu roku přespalo 145 osob. Organizovaly se vycházky do okolí i první zájezdy. Obnovovaly se lávky na Huntavě a jinde.

1948
12. 11. byl sloučen KČT, TJ Sokol a SK Rýmařov pod hlavičku tělovýchovné organizace Sokol. Vlastní turistická činnost ustala.

1949-1951
Konaly se pouze občasné vycházky do okolí (v roce 1951 jen tři). Značení cest pokračovalo. Během tří let do konce roku 1950 přespalo v turistické noclehárně 982 turistů.

1953
Zrušen TJ Sokol. Vznikla TJ Jiskra, jejíž součástí byl i oddíl turistiky. Oddíl zastavil činnost, ale turistické cesty se značily nadále.

1954-1969
Turistika se organizovala na školách, především na II. ZDŠ z iniciativy učitelů Františka Vychodila, Vojtěcha Piňose, Josefa Němce a dalších nadšenců. Turistické trasy se značily
bez přerušení, organizátorem byl Jan Nahodil.

1969
Znovu byl založen oddíl turistiky.

1969-1975
Pořádání pravidelných jarních vycházek především pro děti a mládež. U dospělých se pokračovalo v akci 100 jarních kilometrů, především s organizátorem Františkem Vychodilem. Byl ustaven turistický oddíl mládeže (TOM). KČT začal vést oddílovou
kroniku zásluhou Ladislava Šína, dlouholetého předsedy oddílu. Pokračovalo se v opravách lávek, značení cest. Každoročně se konaly lesní brigády a pořádaly besedy

s promítáním diapozitivů. Od roku 1972 se začal vydávat turistický kalendář vlastních akcí, kterých bývalo i více než padesát. Odbor měl dostatek členů (téměř dvě stovky) i ochotných poměrně mladých funkcionářů. Z výtěžku za lesní brigády se hradila část
nákladů na poznávací zájezdy.

1976
Poprvé byla do celostátního kalendáře turistických akcí zařazena i Rýmařovská padesátka, především díky neúnavnému organizátorovi MUDr. Zdeňku Němečkovi, který se staral mimo jiné o výkonnostní turistiku členů. Padesátka vedla nepravidelně po různých trasách od roku 1966 a v letech 1977-1990 se jí účastnili turisté z celé republiky i ze zahraničí. Cyklotrasy byly zavedeny oficiálně od roku 1994, jsou velmi oblíbené, i díky
péči Jaroslava Lachnita. Další činnost oddílu turistiky TJ Jiskra: cyklovyjížďky, pěší vycházky, poznávací zájezdy a oddílová turistika v zahraničí, především v Rumunsku a Bulharsku, lyžařské výlety a výkonnostní turistika. Nadále se provádělo turistické značení cest a potřebné opravy lávek.

1990
František Vychodil na členské schůzi navrhl obnovu činnosti KČT, po bouřlivé diskuzi byl návrh odsouhlasen.

1991-2001
TOM se odloučil, děti a mládež se staly členy skautského oddílu. Snížil se počet členů KČT a zvýšil jejich věkový průměr. Postupně se pravidelně zvyšoval počet oblíbených seniorských vycházek s Adolfem Strakošem a ubývaly vycházky o víkendech. Po desetiletém přerušení se znovu podařilo proškolit značkaře. Klub byl také pořadatelem výstavy o KČT v roce 1998 a 2000.

1997-2001
Klub dvakrát ročně spolu se skauty zajišťoval propagaci Rýmařovska. Staral se o výstupy na Křížový vrch v Rudě a Špičák u Dobřečova.

2000-2001
Klub byl pořadatelem horské etapy celoevropského turistického pochodu Eurorando.

2002
Značení nové turistické cesty okolím Rýmařova, nazvané Stezka Františka Vychodila.

2001 - současnost
Rýmařov a jeho okolí vždy lákaly k turistickým a poznávacím výletům. Bohatá historie a krásná příroda jsou magnetem pro ty, kteří se zajímají o geologii, těžbu rud, zpracování lnu a hedvábí. Také Rabštejn, hrad Sovinec, Rešovské vodopády a mnoho jiných
atraktivních míst jsou stále hojně navštěvovány lidmi, kteří dávají přednost klidnému pobytu v malebné přírodě před chvatem každodenního života.

HISTORIE

HISTORIE RÝMAŘOVSKÉ PADESÁTKY

PRVNÍ ROČNÍK

HISTORIE RÝMAŘOVSKÝCH TURISTŮ